Stresové reakce nezletilých (V.T. Poster)
3. Stresové reakce nezletilých (V.T. Poster)
Jiří Sedlák
Psychologická poradna Brno
Abstrakt
Když je dítě zastrašováno nebo jinak ovlivňováno druhým rodičem, agresorem, pak i po pobytu v léčebně nebo na psychiatrii nebude s ním chtít komunikovat ani se s ním stýkat.. Taková neuvážená opatření mohou vést zvláště u adolescentů ke zvýšení jejich rizikového chování. Na krátkodobě působící stres si člověk uvykne. Při dlouhodobém stresu vznikají příznaky, jež se při posuzování obětí neberou v úvahu.Vzniklá úzkost a strach nedovoluje řešit problémy ani se s nimi svěřit další osobě či poradci. Reakce na stres se případ od případu poněkud liší. Nejvíce frekventované příznaky stresu.ve fyzické a psychické oblasti jsou zvýšená činnost srdce, rychlé mělké dýchání, sucho v ústech, pocení, třes, vnitřní napětí, trávící potíže, plačtivost, bolesti hlavy, potíže se soustředěním, podrážděnost, poruchy spánku, náladovost, výpadky paměti, ne¨dostatek soustředění, noční pocení, celková tělesná ochablost apod.
Přepracováno, zkráceno:
Když je dítě zastrašováno nebo jinak ovlivňováno druhým rodičem - agresorem, pak i po pobytu v léčebně nebo na psychiatrii nebude s ním chtít vůbec komunikovat. Pokud k něčemu takovému dojde, je patrné, že je dítě v psychickém stresu ze setkání s tímto rodičem. Špatně ho snáší. Psycholog by měl v takovém případě zrušit návštěvy. Není možné dítě nutit ke styku. Pokud ano, může se to obrátit proti němu (srov.: pak 2007).Stresové události v rodině (např. rozvod rodičů) může vést u adolescentů ke zvýšení jejich rizikového chování. Klíčová slova: stres, příznaky ve fyzické a psychické oblasti.
Úvod
Zásadní společenské změny u nás „zamíchaly“ pořadím hodnot. Kromě ochoty riskovat při podnikání, snahy mít úspěch, odvahy, talentu, píle působí několik záludností. Je to např. schopnost orientovat se v chaotické džungli psychických a fyzických reakcí člověka, který není připraven ani na značné výkyvy a tlaky, ale ani na programování nových životních cest. To všechno narušuje zaběhlé stereotypy pracovního podnikání i běžného života. Narušená křehká lidská psychika převádí dlouhodobé zátěže a stresy do tělesných potíží různého druhu.
Když došlo k vyčerpání energetických rezerv organismu, objeví se bolesti hlavy, nespavost, alergie, poruchy imunity, častá nemocnost, bolesti páteře, kloubů, srdeční bolesti, křeče žaludku, střevní potíže. Lékaři spatřují primární příčiny v dlouhodobém stresu, v nadprahové zátěži, v opakovaných drobných psychických traumatech. Vyčerpání organismu není na první pohled patrné, snadno se přehlédne, mnozí je považují za malicherné, zanedbatelné, řešitelné pouhou vůlí Teprve až se potíže nakupí, hledají se způsoby řešen (srov: J.Jílek 2007)..
Hans Selye do roku 1976 na 10.000 údajů. V letech 1980-1985 vyšlo dalších 7.000 publikací o stresu,zátěži a únavě. Zdálo by se, že jsou již všechny poznatky známé. Není tomu tak, i když bylo v posledních dvaceti letech vykonáno mnoho zcela originálních experimentů,zvláště v oboru endokrinologie, hygieny, psychologie a pedagogiky. Přesto stále existuje velké množství oblastí, ve kterých nebyla aplikace informací o stresu a zátěži realizována. Patří k nim i příčiny vzniku, důsledky působení stresu a zátěže u nezletilých, u nichž byla konstatována diagnóza týrané dítě. Problematika je složitá a mnohotvárná,neboť jde o multifaktoriálně podmíněné jevy, které mají závažnou praktickou stránku (G. Geréb 1978, R. Kostolanský, J. Senka 1983).
Zátěž a stres je nedílnou součástí života každého člověka. V současné době však vzrůstá nejen počet, ale i vážnost situací, které stresují dospělé i děti. Mnozí z nich je bohužel nedokáží překonat a dochází pak u nich k různým poruchám a poškození jejich organismu. C. Widomová (2000) zjistila, že ještě čtyři roky po násilí na dítěti, tyto děti nesly následky poškození psychiky. Dětské trauma má dlouhodobý účinek. Na obtíže s vyrovnáváním se s násilím u dětí poukazují Z. Matějček a M. Pokorná (1998), V. Schreiber a spol.(1985), G.Schreiberová a U. van Bergen (1997).
Příčiny vzniku obecně
Centrum stresu je v mozku v předním mozku, v .hypotalamu, který aktivuje vegetativní nervový systém a produkci stresového hormonu adrenalinu. Na řízení jednotlivých fází stresu se podílí více orgánů, jako je např. štítná žláza a nadledvinky (srov.: J. Cimický 2007).(srov.: D. Čermáková 2007),
Stres může být vyvolán nejrůznějšími příčinami. Patři k nim např. problémy v rodině,dále pak nevyspání, únava, vyčerpání apod. (srov.: ber 2006). K nejčastěji frekventovaným příčinám stresu patří: konflikty ve vztazích, frustrace, časová tíseň, nadměrné požadavky na výkon, nadměrná nebo naopak chudá stimulace, očekávané ohrožení, emoční problémy, sociální problémy (srov.: J. Brindlerová 2006).
Psychická zátěž a stres je vnitřní stav jedince, pro který je typické silné emocionální vzrušení, negativní prožívání, doprovázené napětím. Jde o různé psychické stavy, s nimi nerozlučně spjaté psychické a fyziologické reakce, vyvolané zátěžovými situacemi, o dlouze působící emoční tenze, o napětí, nejistotu, obavy, strachy, o nemožnost uspokojit potřeby či aktivně jednat (M. Bratská 1992, P. Kieholz a spol.
S fenoménem domácího násilí (dále jen DN) velmi úzce souvisí problematika zátěže, přetížení a stresu, zátěže a stresu tělesného a hlavně psychického.Při hodnocení následků po DN se jen u málokterých odborníků tyto následky spojují přímo s DN. Dosud se naše státní i nestátní organizace zabývaly především fyzickým násilím, páchaným na dospělých. Problémy, které se týkaly dětí, nebyly v popředí zájmu.Teprve v poslední době se pozornost orgánů a organizací začíná zaměřovat také na příčiny, důsledky a možnosti praktického řešení domácího násilí u dětí. U nás byla tato problematika sledována sporadicky od začátku 90. let a poněkud častěji v posledních čtyřech letech. Násilí, páchané na dětech bylo až donedávna téměř zcela mimo ohnisko zájmu našich institucí.
Účinky zátěže a stresu se zkoumají více než 80 roků.Výzkumy prováděli fyziologové, patofyziologové, biochemici, také morfologové, endokrinologové, kliničtí pracovníci a kromě toho i pedagogové a psychologové. Přesto zůstává do dnešní doby neobjasněná hranice mezi normální zátěží a stresem každodenního života a mezi takovou stresovou zátěží, která je již hraniční nebo dokonce nadměrná až patologická (F. Kölbel, F. Vančura 1977).
Stres silně ovlivňuje výkon žláz s vnitřní sekrecí, které produkují stresový hormon kortizon.
O problematice zátěže, přetížení, stresu, únavy u dospělých jedinců existuje vyčerpávající systém poznatků, které vycházely z terénních i laboratorních výzkumů. Příspěvky se objevují ve čtvrtletníku "Work and stress", v odborných časopisech, sbornících i v denících. Čas od času jsou k dispozici monografie o zátěži a stresu.
Stres u dospělých
A.J. Burdick a spol. (1979) zkoumali, jak se promítá stres u dětí a u dospělých do jejich zdravotního stavu. Domácí násilí bylo nejčastěji sledováno u týraných žen.
Výsledkem působení stresu jsou velmi reálné fyzické a psychické příznaky jako bolesti hlavy, vyrážky, vředy, poruchy trávení, bolesti břicha, poruchy spánku aj.
Násilnické prostředí si vybírá daň i na nemluvňatech a kojencích. Bohužel někteří dětští lékaři nemají zkušenosti s domácím násilím, takže i zřetelné příznaky bagatelizují (M. Bentacourtová 1997).
Stres u dětí
Dítě je nejvíc na svých rodičích zcela závislé a nemůže se bránit. Proto u něho vznikají nejrůznější poruchy v tělesné a psychické oblasti (M. Pospíšil 1996).
B. Lagerbaecková (1991) správně upozornila na to, že děti bývají také postihovány stresem nepřímo, a to tehdy, je-li napaden za jejich přítomnosti dospělý (matka nebo otec či sourozenec) a přímo, pokud jsou samy oběťmi domácího násilí. Chorobné domácí emocionální klima vyvolává u dítěte stres (G. Schreiberová, U. van Bergen 1997). Vlivem zátěže a stresu může vzniknout u dítěte chorobná úzkost s poruchami emoční sféry. Úzkost vždy ovlivňuje výkon. Vyznačuje se bohatým somatickým a aktivačním doprovodem, který vzniká i tehdy, když je ohrožení dítěte nepravidelné. Výrazný je psychomotorický neklid, poruchy hodnocení, deformace vztahu k okolí i k vlastní osobě, rozpor v motivech, obsese, somatické problémy (M. Vaněk a spol. 1974).
U dětí se mohou projevit ve většině případů pouze některé stresové reakce, a to v různých kombinacích. Některé z nich mají přechodný charakter, jiné vyvolávají trvalejší změny v psychice dítěte. Dítě, které bylo vystaveno rodinnému stresu, vykazuje některé typické druhy reakcí, poruch nebo onemocnění. Manifestují se pouze tehdy, když není dítě dostatečně schopné snášet neobvyklý stres, tj. když proti němu není dostatečně odolné (L.C. Terr 1991). U některého dítěte se vyvine pouze některý z příznaků, u jiného více psychických nebo tělesných reakcí.
Násilnické prostředí si vybírá daň i na nemluvňatech a kojencích. Bohužel někteří dětští lékaři nemají zkušenosti s domácím násilím, takže i zřetelné příznaky jako jsou např. bolesti bříška, defekace, nausea, nechutenství apod. bagatelizují (M. Bentacourtová 1997). C. Widomová (2000) zjistila, že ještě čtyři roky po násilí na dítěti, tyto děti nesly následky poškození psychiky. Dětské trauma má dlouhodobý účinek. Na obtíže s vyrovnáváním se s násilím u dětí poukazují Z. Matějček a M. Pokorná (1998), V. Schreiber a spol.(1985), G.Schreiberová a U. van Bergen (1997).
Z odborně psychologického hlediska poukazujeme na to, že by při posuzování činů domácích násilníků a následných příznaků u obětí měli policisté, sociální pracovníci, psychologové, lékaři a soudci brát v úvahu jejich závažnost a dlouhodobé škodlivé následky.
Domácí násilí a stres
Otázka stresu a zátěže patří k jednomu z nejobtížnějších problémů současné psychologie, pedagogiky, fyziologie, a také endokrinologie. Velmi závažné jsou důsledky působení stresu na zdravotní stav a činnost nejen člověka dospělého, ale zvláště dětí (V. Břicháček 1992).
B. Lagerbäcková (1991) správně upozornila na to, že děti bývají také postihovány stresem nepřímo, a to tehdy, je-li napaden za jejich přítomnosti dospělý (matka nebo otec či sourozenec) a přímo, pokud jsou samy oběťmi domácího násilí.
K problémům v manželství přispívají stresové situace, jako např. přibývající věk, stresy v zaměstnání, pití alkoholu, potíže se srdcem jako je např. infarkt, hádky (srov.: htl 2006).
Jen málokteré z prací o zátěži a stresu byly zaměřeny na otázky, jak stresové a zátěžové situace prožívají děti, jaké u nich mají následky, případně jaký je vztah mezi prožíváním DN a jeho promítání do stresových reakcí. O tom, jak žhavé jsou otázky zátěže a stresu, případně i únavy, svědčí rozsáhlé bibliografické přehledy odborné a populárně vědecké literatury. Např. k problematice stresu shromáždil
Stres vzniká u člověka tehdy, když se setká s nějakou neobvyklou událostí, při významnější životní změně (srov.: L. Šilhová 2000).
Následky
Nejsou zmapovány fyziologické a endokrinologické příznaky při působení krátko- středně a dlouhodobého stresu nízké, střední a masivní intenzity. Někteří autoři (srov.:Pavel Slezák 2006, M. Grossmanová 2006).jsou toho názoru, že krátkodobý stres není nebezpečný.
Příznaky jsou mnohdy málo nápadné. Avšak pozorovatel je může rozpoznat. Patří mezi ně např. náladovost, výpadky paměti, nedostatek soustředění, noční pocení, celková tělesná ochablost, problémy v sexuální oblasti (srov.: ČTK, BBC 2004).
Při dlouhotrvajícím stresu se v těle kumuluje napětí, které se projevuje ztuhlou šíjí, bolestmi hlavy, potížemi trávení, vysokým tlakem, zrychleným tepem i dechem zvýšeným prokrvením tkání, apod. (srov.: M. Grossmannová 2006).
Extrémní stres je pro organismus nadlimitní zítěží. Člověk onemocní psychosomaticky a tato nemoc se laicky nazývá „třaslavka.“ Vzniká po razantním stresovém zážitku, kdy např,. vedle vojáka vybuchne granát, který zabije někoho, koho voják dobře znal (srov.: T. Stěhule, I. David 2008).
Intenzitu stresu prožívá každý jinak. Je to individuální. Může a také nemusí vést k probuzení duševního onemocnění (srov.: M. Tesař 2007). Reakce na stres se případ od případu liší. V Psychiatrické léčebně Bohnice v Praze u pacientů reakce na stres má podobné příznaky jako jsou neurotické reakce. To bylo zjištěno u 54,6 % pacientů při ambulantních návštěvách (srov.:D. Jagošová 2007).
Na psychosomatických nemocích se nejvíc podílí duševní stav a sociální situace. Dlouhodobý stres narušuje a oslabuje imunitu. Fyzické symptomy vyvolává psychický problém. Úzkost a strach nedovoluje řešit vzniklé problémy nebo se s nimi svěřit další osobě. Některé oběti DN řeší takové situace nějakou formou „útěků“. Buď je to útok fyzický nebo vyhýbání se problému nebo formou uplatnění lži, úniku do snů a nereálného světa, např. do počítačových her, nebo začne pít alkohol nebo brát drogy. Některé oběti „utíkají“ do nemoci a tak se vyrovnávají s tíživou situací (srov.: A. Vondrová 2008).
Nejvíce frekventované příznaky stresu jsou: zvýšená činnost srdce, rychlé mělké dýchání, sucho v ústech, pocení, třes, ubývání nebo přibývání na váze, trávící potíže, plačtivost, bolesti hlavy, potíže se soustředěním, podrážděnost, poruchy spánku (srov.: J. Brindlerová 2006).
Stres doprovází vyšší produkce hormonu kortizolu. U dětí vzniká podle Margot Sunderlandové (2006) při odloučení od rodičů. Dětský mozek reaguje v tomto případě podobně jako na fyzickou bolest (ms, ČTK 2006).
Pokud žije jeden z rodičů dlouhodobě s dětmi druhého rodiče z jeho předchozího manželství, při soužití dochází mnohdy ke vzniku neshod, takže stres působí dlouhodobě.
Stresová události v rodině (např. rozvod rodičů) může vést u adolescentů ke zvýšení jejich rizikového chování.
Delší dobu trvající nepohoda vyvolává stres. Emocionální nepohoda je důsledkem soutěživosti. Také ekonomická nejistota je stresujícím faktorem.
Psychosociální vlivy silně působí na změny motoriky střeva. Vzniká tak podle Tomislava Svestky střevní neuróza. Stres uvedené problémy vyvolává, udržuje a dále zhoršuje. Poruchy jsou pak dalším stresovým faktorem pro pacienta. Jaké jsou její příznaky ? Nutká jít na stolici, projevuje se nepravidelností vyprazdňování, bolestmi břicha, přidávají se někdy žaludeční potíže jako je nevolnost, zvracení, nadýmání, větry, říhání, zápach z úst, škrundání v břiše, malátnost, nervozita, nespavost, bolesti v zádech. Uvedené příznaky se mohou objevit občas, pravidelně i trvale (srov.: Jagošová, Dagmar: Střevní neuróza. HaNo 16, 2006, č. … s. II, 10.6.06.
Při stresu se pravidelně objevují psychické problémy. Je to strach z neúspěchu, selhání, ze ztráty zaměstnání, podezírání kolegů, podrážděné reagování, vznášení nadměrných požadavků na podřízené. Časté jsou bolestí hlavy, nespavost, bušení srdce, nepravidelnost srdečního rytmu, poruchy trávení, poruchy stravování, vzniká metabolický syndrom (hromadění břišního tuku), zvýšením hladiny chlolesterolu, snížením citlivosti na inzulin (srov.: R. Výšinová 2007).
Citlivější jedinci by třeba i chtěli svou nepříjemnou zkušenosti vymazat z paměti. Ale je uložena v dlouhodobé paměti. Připomíná se jim neodbytně, i když sami nechtějí. Např. se jim vrací i ve snech. Stačí také, když s nimi jen promluví určitá osoba, která jim ubližovala a zachvátí je strach, odpor, odmítají s ní mluvit, setkat se s ní. Také jim stačí jen se přiblížit k místu, kde se to stalo a odehraje se totéž. Trpí pokaždé, když se jim událost připomene třeba i jen nějakým náhodným detailem. Bylo prokázáno, že je klíčem k takovým utkvělým vzpomínkám část mozku, která se nazývá AMYGDALA. Při nepříjemném zážitku se na tomto místě aktivizují určité neurony (srov.: J. Petr 2007).
Stresy se obvykle kumulují
Někteří autoři pozorovali, že se mohou potíže tzv. psychosomatického charakteru u obětí trestného činu objevit i po delším časovém úseku, u disponovaných jedinců, dokonce až po dvou či někdy i po čtyřech letech (P. Vyhlídalová 1996).
Dominující psychické nebo tělesné příznaky důsledků domácího násilí pozorný a školený pedagog i psycholog rozpozná a konstatuje, že "s dítětem není něco v pořádku" nebo že se dítě chová jako "nemocné". Požádá pak odborného psychologa nebo dětského psychiatra o vyšetření dítěte, či je pošle do psychologické nebo pedagogicko psychologické poradny k podrobnějšímu vyšetření.
Závěr
Příznaky stresu nejpřesněji registrují endokrinologové. Pro odborné psychology jsou obtížně rozpoznavatelné. Jejich vnější projevy jsou málo nápadné, takže i když je odborník pozná, obvykle je nespojuje s problematikou domácího násilí. Avšak zaškolený pozorovatel - diagnostik je může zaznamenat a učinit je součástí své zprávy pro policii i pro soud.
Literatura
Bentacourtová, 97
Berger, van,U. 97
Břicháček,V.92
Burdick, A.J. a spol. 79
ČTK, BBC 04
Geréb, G. 78
Grossmanová, M.06
htl 06
Charvát, J.69
Jagošová, D.07
Jílek, J. 07
Kostolanský, R., Senka, J. 83
Křivohlavý, Jaro: Jak zvládat stres. Praha, Grada 1994.
Lagerbäcková, B.91
Machač, M., Machačová, H. 85
Matějček, Z., Pokorná, M.98
Petr, J. 07
Pospíšil, Miroslav: Řešení konfliktů a stresů, manipulace v komunikaci. Plzeň, nákladem vlastním 2007.
Schreiber a spol. 85
Schreiberová, G. 97
Slezák, P. 06
Tesař, M.07
Vaněk, M. a spol.
Vyšinová, R. 07
Wágner, K. 88
Widomová, C. 00
BBC,aa: Trvalý stres může být zabiják. Právo 18, 2008, č.¨34, s. 16, 9.2.08.
Novák,Tomáš: Asertivně na stres. Praha, Grada 2007.
Novák, Tomáš: Jak bojovat se stresem. Praha, Grada 2007.
Pospíšil, Miroslav:
Vynechat
Hans Selye do roku 1976 našel na 10.000 údajů o stresu. V letech 1980-1985 vyšlo dalších 7.000 publikací o stresu, zátěži a únavě. Zdálo by se, že jsou již všechny poznatky známé. Není tomu tak, i když bylo v posledních dvaceti letech vykonáno mnoho zcela originálních experimentů, zvláště v oboru endokrinologie, hygieny, psychologie a pedagogiky.
C. Widomová (2000) zjistila, že ještě čtyři roky po násilí na dítěti, děti nesly následky poškození psychiky. Dětské trauma i trauma u dospělého má dlouhodobý účinek. Na obtíže s vyrovnáváním se s násilím u dětí poukazují Z. Matějček a M. Pokorná (1998), V. Schreiber a spol.(1985), G.Schreiberová a U. van Bergen (1997).
Centrum stresu je v mozku v předním mozku, v .hypotalamu, který aktivuje vegetativní nervový systém a produkci stresového hormonu adrenalinu. Na řízení jednotlivých fází stresu se podílí více orgánů, jako je např. štítná žláza a nadledvinky (srov.: J. Cimický 2007).(srov.: D. Čermáková 2007),
Příčiny vzniku obecně
Stres může být vyvolán nejrůznějšími příčinami. Patři k nim např. problémy v rodině, případy domácího násilí (dále jen DN, také nevyspání, únava, vyčerpání apod. (srov.: ber 2006). K nejčastěji frekventovaným příčinám stresu patří: konflikty ve vztazích, frustrace, časová tíseň, nadměrné požadavky na výkon, nadměrná nebo naopak chudá stimulace, očekávané ohrožení, emoční problémy, sociální problémy (srov.: J. Brindlerová 2006).
Psychická zátěž a stres je vnitřní stav jedince, pro který je typické silné emocionální vzrušení, negativní prožívání, doprovázené napětím. Jde o různé psychické stavy, s nimi nerozlučně spjaté psychické a fyziologické reakce, vyvolané zátěžovými situacemi, o dlouze působící emoční tenze, o napětí, nejistotu, obavy, strachy, o nemožnost uspokojit potřeby či aktivně jednat (M. Bratská 1992, P. Kieholz a spol.
S fenoménem domácího násilí velmi úzce souvisí problematika zátěže, přetížení a stresu, zátěže a stresu tělesného a hlavně psychického, v neposlední řadě i sociálního. . Při hodnocení následků po DN se jen u málokterých odborníků příznaky spojují přímo s DN. Dosud se naše státní i nestátní organizace zabývaly především fyzickým násilím, páchaným na dospělých. Problémy, které se týkaly dětí, nebyly v popředí zájmu.Teprve v poslední době se pozornost orgánů a organizací začíná zaměřovat také na děti, na příčiny, důsledky a možnosti praktického řešení DN. V ČR byla tato problematika sledována sporadicky od začátku 90. let a poněkud častěji v posledních čtyřech letech.
Účinky zátěže a stresu se zkoumají více než 80 roků.Výzkumy prováděli fyziologové, patofyziologové, biochemici, také morfologové, endokrinologové, kliničtí odborníci a kromě toho i pedagogové a psychologové. Přesto zůstává do dnešní doby neobjasněná hranice mezi normální zátěží a stresem každodenního života a mezi takovou stresovou zátěží, která je již hraniční nebo dokonce nadměrná až patologická (F. Kölbel, F. Vančura 1977). Stres silně ovlivňuje výkon žláz s vnitřní sekrecí, které produkují stresový hormon kortizon. O problematice zátěže, přetížení, stresu, únavy u dospělých jedinců existuje vyčerpávající systém poznatků, které vycházely z terénních i laboratorních výzkumů. Příspěvky se objevují ve
čtvrtletníku "Work and stress", v odborných časopisech, sbornících i v denících. Čas od času jsou k dispozici monografie o zátěži a stresu.
. O tom, jak žhavé jsou otázky zátěže a stresu, případně i únavy, svědčí rozsáhlé bibliografické přehledy odborné a populárně vědecké literatury. Např. k problematice stresu shromáždil. Stres vzniká u člověka také tehdy, když se setká s nějakou neobvyklou událostí, při významnější životní změně (srov.: L. Šilhová 2000).
Vedle vojáka vybuchne granát, který zabije někoho, koho voják dobře znal (srov.: T. Stěhule, I. David 2008).
Komentáře
Přehled komentářů
cialis sales https://ckacialis.com/ - brand cialis australia uninsured cost of cialis
pharmacy innovations dgsolbvfdGranokequu
(FliekVed, 26. 5. 2021 5:24)cialis super active vs regular cialis https://krocialis.com/ - how long for cialis 20mg to work cialis without pres
sbbolthdToorpBtjshibex
(BlodoHtf, 26. 5. 2021 5:01)buy brand cialis 20 mg https://cialishav.com/ - cialis cocaine cialis genetic
brand cialis afhsdbcGranocxnlh
(Fliekloh, 26. 5. 2021 3:50)what to do if cialis doesnt work https://rcialisgl.com/ - purchase cialis online cheap generic cialis canada online pharmacy
freds pharmacy dgsolbvfdGranoyqqzm
(LbsoFliek, 23. 5. 2021 8:33)cialis professional vs cialis super active https://ucialisdas.com/ cialis over night
alternatives viagra men fcsogsaxzvofbldToorpBtjshibec
(AnooBlodo, 22. 5. 2021 13:23)viagra online bestellen legal https://llviagra.com/ maca viagra naturel
viagra 30 pills 100 mg each fhwsbbolthdToorpBtjshibek
(FmrfBlodo, 22. 5. 2021 0:38)order cialis 20 online https://cialisee.com/ cialis no prescription
tomo viagra todo dia fhwsbbolthdToorpBtjshibei
(FmrfBlodo, 18. 5. 2021 0:03)buy cialis online in austalia https://cialisee.com/ which is better viagra cialis or levitra
Meclizine fdvaefbfbldToorpBtjshiben
(LebnBlodo, 15. 5. 2021 9:26)Voveran https://xlnpharmacy.com/ legitimate canadian mail order pharmacies
can you take tadalafil and ultimate mens peak performance hvdgeeahdToorpBtjshiben
(BbshLask, 13. 5. 2021 20:00)viagra without presc https://loxviagra.com/ viagra for sale
buying viagra uk over counter fcsogsaxzvofbldToorpBtjshibeu
(AnooBlodo, 11. 5. 2021 23:52)viagra and weed https://llviagra.com/ receta de viagra casero
best canadian pharmacy dgsolbvfdGranohsmhf
(LbsoFliek, 11. 5. 2021 3:45)dapoxetine and cialis https://ucialisdas.com/ - buy brand cialis online usa order generic cialis online
allergy fdvaefbfbldToorpBtjshibex
(LebnBlodo, 7. 5. 2021 9:15)canadian pharmacy 24h com https://xlnpharmacy.com/ pharmacy coupons
phd thesis proposal fcsgsaxzvofbldToorpBtjshibek
(AbdgBlodo, 1. 5. 2021 20:51)king pharmacy https://canadianeve21.com/ online pharmacy without prescription
research thesis fhsbbolthdToorpBtjshibei
(FbsfBlodo, 1. 5. 2021 6:44)erectile dysfunction pills https://uspharmus.com/ canada pharmacies
wal mart pharmacy dgsbvfdGranotdmvy
(LhdvFliek, 29. 4. 2021 6:30)does cialis really work https://asciled.com/ - costco cialis get generic cialis overnight
tadalafil online hvgeeahdToorpBtjshibea
(BbdfLask, 26. 4. 2021 7:18)walgreen viagra https://gensitecil.com/ - viagra discounts recreational viagra
levitra vs viagra comparison fdvefbfbldToorpBtjshibek
(LrbsBlodo, 26. 4. 2021 5:30)levitra vs viagra forum https://uslevitraanna.com/ levitra effects
writing thesis service fhsbbolthdToorpBtjshibeo
(FbsfBlodo, 23. 4. 2021 10:43)Atarax https://uspharmus.com/ canadian pharmaceuticals online reviews
ucf pharmacy afhdbcGranohpsxb
(RfvbFliek, 23. 4. 2021 8:28)order cialis 20mg https://cileve.com/ buy cialis pro
geeahdToorpBtjshibej
(LaskSwa, 28. 5. 2021 13:20)