Stres,  zátěž A  domácí násilí

Jiří Sedlák

Předneseno na konferenci ve Vysokých Tatrách, 2008, pořadatel Slovenská akadémia vied

Co je to stres a zátěž ?

Stresem a zátěží je každý zásah, který porušuje rovnovážný stav organismu (J. Charvát 1969). Je to vztah mezi tím, co se od jedince požaduje, co se od něho očekává, co na něj z vnějšku doléhá a mezi tím, jak je pro daný požadavek vnitřně vybaven a motivován. Rozhodující pro hodnocení vlivu zátěže a stresu je tedy v každém případě subjektivní hodnocení konkrétní situace. Síla a závažnost stresu nemusí být závislá na síle podnětu. Je však plně závislá na jeho tzv. signálním významu nejen pro dospělého, ale i pro dítě (M. Machač, H. Machačová 1985). Stres vzniká z napětí nebo přepětí svalového, psychického nebo emocionálního (K. Wágner 1988).

Otázky stresu jsou zkoumány více než 80 roků odborníky nejrůznějších oborů. Je to problematika velmi široká a značně složitá. Svědčí o tom nejen speciální časopis Journal of human stress (od roku 1975), další časopis Stress medicine (od roku 1987), ale i odborně zaměřená společnost (Stress and anxiety research society, od roku 1992).

Psychická zátěž a stres je vnitřní stav jedince, pro který je typické silné emocionální vzrušení, negativní prožívání, doprovázené napětím. Jde o různé psychické stavy, s nimi nerozlučně spjaté psychické a fyziologické reakce, vyvolané zátěžovými situacemi, o dlouze působící emoční tenze, o napětí, nejistotu, obavy, strachy, o nemožnost uspokojit potřeby či aktivně jednat (M. Bratská 1992, P. Kieholz a spol. 1981, A. Hladký 1978, K. Scheuch, G. Schreinicke 1983, 1986).

Poprvé byl použit pojem stres ve 14. století, později během druhé světové války (R.S. Lazarus 1993).

Z. Tomčíková a A. Madrasová-Gecková (2007)   pomocí dotazníku zkoumali 3.725 žáků 8. a 9. tříd ZŠ vliv  rozvodu na výskyt  opilosti v průměru 14 letých žáků (48 %) a žákyň. Výsledky zpracovaly logistickou regresní analýzou.  Výskyt opilosti je významně ovlivňovaný rozvodem rodičů.

Britští odborníci (Tarani Chandola 2007) zkoumali deset tisíc úředníků různých profesí. Zjišťovali  subjektivní hodnocení, stresové faktory jako je např. krevní tlak, srdeční tep, hladinu hormonu kortizonu, životní styl. Potvrdili hypotézu, že existuje mezi srdečními příhodami a chronickým stresem  přímá závislost, a to výraznější u mužů než u žen ve věku pod 50 roků. Stres podle nich silně ovlivňuje výkon žláz s vnitřní sekrecí, které produkují stresový hormon kortizon. Bludný nerv, který reguluje srdeční činnost Nepotvrdil se  předpoklad, že by byl stres závažnější u výše postavených lidí (srov.: BBC,aa 2008). 

Pokud působí stres dlouhodobě, je škodlivý. Na krátkodobý si člověk uvykne. K důsledkům dlouhodobého stresu patří: zrychlení srdečního tepu, zvýšení krevního tlaku, návaly spojené s pocením, ve zvýšené míře se vyplavují hormony adrenalina a cortisol,, zvyšuje se podrážděnost. Při slovním vyjadřování stresovaný člověk netvoří úplné věty, hůře slyší, při rozhodování nebere v úvahu všechny okolnosti, dostatečně se nesoustřeďuje, svou práci dostatečně nekontroluje, má sklon k riskantnímu jednání (srov.: M. Kronel 2006). 

Z. Tomčíková a A. Madrasová-Gecková (2007)   pomocí dotazníku zkoumali 3.725 žáků 8. a 9. tříd ZŠ vliv  rozvodu na výskyt  opilosti v průměru 14 letých žáků (48 %) a žákyň. Výsledky zpracovaly logistickou regresní analýzou.  Výskyt opilosti je významně ovlivňovaný  rozvodem rodičů.

V Česku se ztrácí stále víc dětí. Loni policie pátrala po 8696 pohřešovaných, o 579 více než v roce 2006. Letos do začátku května už eviduje 3446 zmizení a útěků dětí. V současnosti hledají kriminalisté pět set dětí. Některé roky, jiné pár dní.

Výrazně se zvýšil počet dětí, které utíkají z domova a ústavů. Na stránkách ministerstva vnitra je nyní zveřejněno pátrání po 22 dětech mladších patnácti let, které zmizely od počátku roku. Naprostá většině z nich je třináct nebo čtrnáct a utekly z dětských domovů.

Příkladem může být čtrnáctiletá Tereza, po které policie pátrá od 17. března. Dívka skončila v dětském domově poté, co u soudu svědčila proti svému otci a dědovi, kteří jí sexuálně zneužívali. V zařízení vydržela jen pár dní. - čtěte Za zneužívání nezletilé dívky potrestal soud otce i dědu

Zřejmě nejznámějším hledaným dítětem je nyní devítiletý Jakub Šimánek. Chlapec zmizel 4. května v Havlíčkově Brodě. Policie kvůli němu opakovaně prohledávala okolí města, rybníky i řeku Sázavu, ale neúspěšně. Mluví se i o únosu. O zmizení chlapce policisté informovali i své kolegy v zahraničí. - čtěte Pohřešovaného Jakuba hledá i zahraniční policie.  Přibývá dětí, které unesl jeden z rodičů. Neustále ale přibývá i malých dětí, které unáší jeden z rodičů. Pomoci při hledání dětí by mohl výstražný systém. Ministerstvo vnitra prý nyní provádí kroky k jeho zavedení. Národní výstražné systémy pro náhlé případy pohřešovaných dětí vyžadují úzkou spolupráci policie, médií a dopravních systémů. Ve chvíli, kdy se policie dozví například o uneseném dítěti, televize o tom okamžitě odvysílá zprávu. Fotografie dítěte by se měla okamžitě objevit také kolem cest, například na benzinových pumpách a podobně. Problematiku připomene Mezinárodní den pohřešovaných dětí, který připadá na 25. května. V tento den v roce 1979 beze stopy zmizel v New Yorku při cestě do školy šestiletý Etan Patz. Evropa si Mezinárodní den pohřešovaných dětí připomíná od roku 1986.

Příčiny vzniku obecně 

Stres může být vyvolán nejrůznějšími příčinami. Patři k nim např. problémy v rodině, případy domácího násilí (dále jen DN, také  nevyspání, únava, vyčerpání apod. (srov.: ber 2006). K nejčastěji frekventovaným příčinám stresu patří: konflikty ve vztazích, frustrace, časová tíseň, nadměrné požadavky na výkon, nadměrná nebo naopak chudá stimulace, očekávané ohrožení, emoční problémy, sociální problémy (srov.: J. Brindlerová 2006).

Psychická zátěž a stres je vnitřní stav jedince,  pro který je typické silné emocionální   vzrušení,  negativní   prožívání, doprovázené  napětím.  Jde  o  různé  psychické  stavy,  s nimi nerozlučně  spjaté  psychické  a  fyziologické  reakce, vyvolané zátěžovými situacemi, o dlouze působící  emoční tenze, o napětí, nejistotu,  obavy,  strachy,  o  nemožnost  uspokojit potřeby či aktivně  jednat (M.  Bratská 1992,  P. Kieholz  a spol. 1981, A. Hladký 1978, K. Scheuch, G. Schreinicke 1983, 1986).

S fenoménem domácího násilí velmi úzce souvisí problematika zátěže, přetížení a stresu, zátěže a stresu tělesného a hlavně psychického, v neposlední řadě i sociálního. . Při hodnocení následků po DN se jen u málokterých odborníků příznaky  spojují přímo s DN.  Dosud se naše státní i nestátní organizace zabývaly především fyzickým násilím, páchaným na dospělých. Problémy, které se týkaly dětí, nebyly v popředí zájmu.Teprve v poslední době se pozornost orgánů a organizací začíná zaměřovat také na děti, na příčiny, důsledky a možnosti praktického řešení DN. V ČR byla tato problematika sledována sporadicky od začátku 90. let a poněkud častěji v posledních čtyřech letech.

Účinky zátěže a stresu se zkoumají více než 80 roků.Výzkumy prováděli fyziologové, patofyziologové, biochemici, také  morfologové, endokrinologové, kliničtí odborníci a kromě toho i pedagogové a psychologové. Přesto zůstává do dnešní doby neobjasněná hranice mezi normální zátěží a stresem každodenního života a mezi takovou stresovou zátěží, která je již hraniční nebo dokonce nadměrná až patologická (F. Kölbel, F. Vančura 1977). Stres silně ovlivňuje výkon žláz s vnitřní sekrecí, které produkují stresový hormon kortizon. O problematice zátěže, přetížení, stresu, únavy u dospělých jedinců existuje vyčerpávající systém poznatků, které vycházely z terénních i laboratorních výzkumů. Příspěvky se objevují ve čtvrtletníku "Work and stress", v odborných časopisech, sbornících i v denících. Čas od času jsou k dispozici monografie o zátěži a stresu.   

O tom, jak žhavé jsou otázky zátěže a stresu, případně i únavy, svědčí rozsáhlé bibliografické přehledy odborné a populárně vědecké literatury. Např. k problematice stresu shromáždil. Stres vzniká u člověka také tehdy, když se setká s nějakou neobvyklou událostí, při významnější životní změně (srov.: L. Šilhová 2000). 

Vedle vojáka vybuchne granát, který zabije někoho, koho voják dobře znal (srov.: T. Stěhule, I. David 2008).

Když je dítě zastrašováno  nebo jinak ovlivňováno  druhým rodičem, agresorem, pak i po pobytu v léčebně nebo na psychiatrii nebude s ním  chtít komunikovat ani se s ním stýkat..  Taková neuvážená opatření mohou vést zvláště  u adolescentů ke zvýšení jejich rizikového chování. Na krátkodobě působící stres  si člověk uvykne. Při dlouhodobém stresu vznikají  příznaky, jež se při posuzování obětí neberou v úvahu.Vzniklá úzkost a strach nedovoluje řešit problémy ani se s nimi svěřit další osobě či poradci. Reakce na stres se případ od  případu poněkud liší. Nejvíce frekventované příznaky stresu.ve fyzické a psychické oblasti jsou  zvýšená činnost srdce, rychlé mělké dýchání, sucho v ústech, pocení, třes, vnitřní napětí, trávící potíže, plačtivost, bolesti hlavy, potíže se soustředěním, podrážděnost, poruchy spánku, náladovost, výpadky paměti, nedostatečné výkony paměti, výpadek soustředění, noční pocení, celková tělesná ochablost apod.

Pokud k něčemu takovému dojde,  je patrné, že je dítě v psychickém stresu ze setkání s tímto rodičem.  Špatně ho snáší. Psycholog by měl v takovém případě zrušit návštěvy. Není možné dítě nutit ke styku. Pokud ano, může se to  obrátit  proti němu (srov.: pak 2007).Stresové události v rodině (např. rozvod rodičů)  může vést u adolescentů ke zvýšení jejich rizikového chování.

Pokud žije jeden z rodičů dlouhodobě s dětmi druhého rodiče z jeho předchozího manželství, při soužití dochází mnohdy ke vzniku neshod, takže stres působí  dlouhodobě.

Stresová události v rodině (např. rozvod rodičů)  může vést u adolescentů ke zvýšení jejich rizikového chování. 

Delší dobu trvající nepohoda vyvolává stres. Emocionální nepohoda je důsledkem soutěživosti. Také ekonomická nejistota je stresujícím faktorem.

Stresy se obvykle kumulují.

Někteří autoři pozorovali, že se mohou potíže tzv. psychosomatického charakteru u obětí trestného činu objevit i po delším časovém úseku, u disponovaných jedinců, dokonce až po dvou či někdy i po čtyřech letech (P. Vyhlídalová 1996).

Dominující psychické nebo tělesné příznaky důsledků domácího násilí pozorný a školený pedagog i psycholog rozpozná a konstatuje, že "s dítětem není něco v pořádku" nebo že se dítě chová jako "nemocné". Požádá pak odborného psychologa nebo dětského psychiatra o vyšetření dítěte, či je pošle do psychologické nebo pedagogicko psychologické poradny k podrobnějšímu vyšetření.

Hans Selye do roku 1976 našel  na 10.000 údajů o stresu. V letech 1980-1985 vyšlo dalších 7.000 publikací o stresu, zátěži a únavě. Zdálo by se, že jsou již všechny poznatky známé. Není tomu tak, i když bylo v posledních dvaceti letech vykonáno mnoho zcela originálních experimentů, zvláště v oboru endokrinologie, hygieny, psychologie a pedagogiky.

C. Widomová (2000) zjistila, že ještě čtyři roky po násilí na dítěti, děti nesly následky poškození psychiky. Dětské trauma i trauma u dospělého má dlouhodobý účinek. Na obtíže s vyrovnáváním se s násilím u dětí poukazují Z. Matějček a M. Pokorná (1998), V. Schreiber a spol.(1985), G.Schreiberová a U. van Bergen (1997).

Centrum stresu je v mozku  v předním mozku, v .hypotalamu, který  aktivuje vegetativní nervový systém a produkci stresového hormonu adrenalinu. Na řízení jednotlivých fází stresu se podílí více  orgánů, jako je např. štítná žláza a nadledvinky (srov.: J. Cimický 2007).(srov.: D. Čermáková 2007)

BBC,aa: Trvalý stres může být zabiják. Právo 18, 2008, č.¨34, s. 16, 9.2.08 Břicháček,V.92

ČTK, BBC 04

David, I.08

Grossmanová, M.06

htl 06

Jagošová, D.07

Jílek, J. 07

Kölbel, E., Vančurová, F.: 77

Petr, J. 07

Slezák, P. 06

Vyšinová, R. 07

Wágner, K. 88

Vysoké Tatry

Sociálne procesy a osobnosť 15.-17. 9. 2008, Stará Lesná