Práva týraných nezletilých (Hledisko Úmluvy o právech dítěte)
Práva týraných nezletilých (Hledisko Úmluvy o právech dítěte)
Jiří Sedlák
Řešení práv nezletilých, kteří byli nebo jsou týráni svými nejbližšími, navrhuje, bohužel, nezávazně řada mezinárodních úmluv. Některé z nich naše vláda přijala formou zákonů, které schválily naše orgány. Výbor pro práva žen a rovné příležitosti (dále jen Výbor) Evropského parlamentu (EP) kontroluje dodržování a porušování Úmluvy o právech dítěte ve všech 27 zemích Evropské unie. Naše vláda ji učinila součástí našeho národního právního pořádku. Úmluva byla nejdříve Radou Evropy a evropským parlamentem doporučena. Později ji naše vláda schválila. Pokud se stala úmluva součástí právního řádu, je nadřazena zákonům přijatým a schváleným parlamentem. Aby se mohlo uskutečnit dodržování práv nezletilých, to vyžaduje souběh dvou okolností. Schválit zákon trvá nějakou dobu a jde o první fázi. Druhá fáze je jeho naplňování v praxi.
Sociálně právní ochranu dětí mají zajišťovat sociální pracovníci. Stát může jejich prostřednictvím pomáhat řešit jejich krizové situace a předcházet vzniku problémů.
Jestliže se podle odhadů vyskytuje násilí v třetině našich rodin a má nejrůznější podobu a intenzitu, jde o úkol, který uvedené útvary nejsou schopny zastat. Ministerstvo práce a sociálních věcí sice vede tato oddělení metodicky, avšak vzdělání jejich zaměstnanců postrádá vysokoškolskou aprobaci příslušného typu. Zkušenosti z praxe dokládají, že se tato oddělení se soustřeďují na řešení problémů suspektně problémových rodin převážně administrativním způsobem.. Oddělení totiž nejsou zabezpečena ani personálně ani finančně. Odborníci na práva dětí neznají téměř nic o domácím násilí. Neplní zákonem stanovenou ohlašovací povinnost (zákon čís. 359/2006 Sb. ). Na většině z 220 pracovišť se neprovádějí podrobnější zápisy o jednání s nezletilými a jejich rodiči, a to hlavně v těch případech, kdy jde o podezření, že se násilné činy delší dobu vyskytovaly a měly nejen různou podobu násilí ale také různou intenzitu násilí. Zhruba .355 zaměstnanců OSPOD má kumulované funkce. Každý pracovník OSPOD má provést kolem 223 návštěv v rodinách. A má ještě další úřední povinnosti, které ho odvádějí od jeho práce. (srov.:Zpráva 2009). Podklady pro soud se závěry na opatření často opomíjejí závažné skutečnosti. Pokud dojde k opomenutí nebo k poškození oběti domácího násilí, je obtížně vymahatelné. Jaká mají ohrožené osoby práva, se zde nedozvědí.
Evropská unie (Výbor pro práva žena rovnost pohlaví a Výbor OSN pro lidská práva doporučil, aby se důsledně uplatňovala Úmluva o právech dětí. Soudní praxe v ČR zná a tvrdě uplatňuje především povinnost dítěte stýkat se s rodičem, bez ohledu na to, že v některých případech se vyskytlo zdůvodněné podezření z týrání dítěte a v jiných případech jde o rodinu bezproblémovou. Rozlišit to nedovedou. V případě nejistoty neposílají děti k podrobnějšímu vyšetření odborníky. Podle našeho názoru tím porušují Úmluvu o právech dítěte. Dokládají to v poslední době četné případy odhalené tiskem a televizí, které mají podobu trestných činů. Dosud nedošlo ke zlepšení diagnostické práce v činnosti poraden, soudních znalců. V pomoci obětem domácího násilí, které patří ke zvláštním, specifickým případům, by mělo dojít ke zlepšení. Psychosomatické poruchy, příznaky stresu dětí, zaviněné týráním se často nedostanou k odborníkům a proto se často přehlížejí. Děti jsou donucovány ke styku s násilným rodičem, i když je to psychicky a sociálně poškozuje.
Poukázali jsme na to (srov.:J. Sedlák a spol. 2008, K. Janský
Nedostatky aplikace vidíme především v tom, že většina případů není odhalena vůbec nebo až za velmi dlouhou dobu (rok až 13 roků). Dalším problémem je rozhodování obětí bránit se násilí. Je sice kladně ovlivňováno široce založenými informačními kampaněmi, ale ty mají na rozhodování obětí poměrně malý vliv. Když už se oběť rozhodne, hledání pomoci je zajišťováno dobře. Jenže doporučující postupy se někdy k obětem nedostanou nebo je oběť nepochopí správně a dělá chyby, případně se rozhodne své aktivity z různých příčin zastavit. Obrana oběti DN je složitá a vyžaduje nejen odbornou psychologickou, ale i právní pomoc, na kterou oběť většinou nemá finance. Nesnadná realizace se týká např. formy a obsahu trestního oznámení, shromažďování hodnověrných důkazů, uplatňování práv obětí jako je právo na informace, na nahlížet do trestního spisu, vypovídat v nepřítomnosti obžalovaného, právo na úhradu za právní zastoupení, je-li právní zastoupení úspěšné, využívání pomoci zmocněnce, a také doprovodu. Jde o to, uplatňovat právo na aktivní účast v trestním řízení, navrhovat doplnění důkazů, odstranění nedostatků a také podat stížnost proti usnesení, klást otázky svědkům, vyjadřovat se před vynesením rozsudku a aktivně se účastnit řízení při odvolání.
Řešení je nesnadné, odstraňování nedostatků je pracné a dlouhodobé. Aktivity při pomáhání obětem DN jsou roztříštěné a nejsou centrálně jednotně řízené. Vyžadují trpělivost, důslednost, vytrvalost.
Vláda ČR schválila v dubnu Národní akční plán prevence domácího násilí na léta 2011-2014. Zpracoval ho a předložil Vládě ČR Výbor pro prevenci domácího násilí. Před dvěma roky jej vláda ČR neschválila. Na plánu dva roky pracovala řada odborníků a na něm spolupracovaly také
Závěr
Řešení navržených opatření a důsledné dodržování Úmluvy o právech dítěte chybí.
Literatura
Deklarace práv dítěte. Rezoluce 20. Valného shromáždění. New York, OSN 20. 11. 1959 http://www.osn.cz/dokumenty-osn/soubory/deklarace-prav-ditete.pdf
eppraha@europarl.europa.cz,obeti.domaciho nasili.
European Union: Council Framework Decision of 15March 2001 on the standing of victims in criminal proceedings. Official Journal L 82, 22 March 2001.
Evropská úmluva o dodržování lidských práv. Rada Evropy 1950 http://ec.europa.eu/ ceskarepublika/index_cs.htm, http://www.mvcr.cz/clanek/daphne-iii.aspx
Další literatura u autora
Janský, Karel: Domácí násilí a sociální pracovníci. In: Sociálne procesy a osobnost 2010, 20.-22-9-2010, 13. rořník medzinárodnej konferencie, Stará Lesná, ÚEP SAV, Spoočenskovedný Ústav SAV Košice. Zborník abstraktov 2010, s. 19..
JLS-DAPHNE@ec.europa.eu, http://ec.europa.eu/justice.home/daph netoolkit/).
Listina základních práv a svobod. Praha, Federální shromáždění ČFR.
Olina: Domácí násilí. Kudlanka.cz 9,11,201.
Pöttering, Hans-Gert: Padesát let Evropského parlamentu. In: Svědectví bývalých předsedů Evropského parlamentu. Lucemburk 2008.
red: Evropa vyhlásila boj proti chudobě a sociálnímu vyloučení. Brněnský Metropolitan 5, 2010, březen, s. 12-13.
Recommendations, promotion of best practice models and transfer of know-how within the framework of community programmes such as DAPHNE.
Sedlák, J.:Styk s násilným rodičem. Universitas 39, 2007, č. 4, s. 3-6.
Úmluva o ochraně lidských práv a základních svobod. Rada Evropy 1950. ČR 1991.
Úmluva o právech dítěte. New York, Valné shromáždění OSN 1989,. Sdělení Federálního ministerstva zahraničních věcí o přijetí Úmluvy o právech dítěte, 1991.
http://www.osa.cz/upload/rozsudek-vrchního-soudu-190208.pdf
Wie funktioniert die Europäische Union? Ihr Wegweiser zu den Organen und Einrichtungen der EU. Luxemburg. 2007.
Zákon č. 40/2009 Sb.
Zákon č. 135/2006 Sb.
Zpráva Výzkumného ústavu MPSV, Praha 2009.