Pochybnosti o syndromu zavrženého rodiče
Jiří Sedlák
Předneseno na konferenci ve Vysokých Tatrách, 2008, pořadatel Slovenská akadémia vied
Pracovníci poraden vyslechnou od oběti popis činů násilníka. Od oběti se dozví, že byla fyzicky napadána, že jí agresor nadával, vyhrožoval, snižoval její důstojnost apod.Ty příběhy však registrují jen zběžně, převážně jen administrativním způsobem, popisně, nezaznamenávají podrobnosti, neregistrují vyslechnuté příběhy formou kazuistik. Posláním poradny je pouze násilí zastavit a ochránit oběti. To je pro poradnu dostačující (srov.: D. Krejčová 2008).
Jenom v některých poradnách kromě vyslechnutí oběti, psychické pomoci při respektování psychického stavu oběti a provedení hrubé diagnostiky vztahu, individuálního přístupu, odborníci nabízejí oběti i její terapii, podporu sebevědomí, odkaz na sociálněprávní poradenství,odkaz na další pomocné organizace státního i nestátního charakteru (srov.: D.Krejčová 2008).
Přítomní odborníci oběť nejdříve vyslechnou, potom ji uklidní a odkáží na další odborníky (srov.: D. Krejčová 2008).
V poradně nemají čas na to, aby oběť DN podrobně poučili o jejích právech. Oběť většinou není schopna sama bez pomoci napsat podrobnou zprávu o zažitých činech násilníka, o svých pocitech, o prožívání násilí. Nepopíše příznaky, které u ní vznikly a odborníci je ve svých záznamech nezachytí (srov.: D. Krejčová 2008).
V případech, kdy je možné usměrnit chování agresora, se doporučuje provádět poradenství obou rodičů, a to s cílem, aby oba změnili své postoje, aby byli oba ochotni je změnit, oba učit klidnější komunikaci. Toho je možno dosáhnout použitím celé řady metodicky vedených kroků. Oběť je vedena k tomu, aby si ujasnila, zdali je partner schopen trvale změnit svoje chování a pokud ne, doporučí se ukončit soužití (srov.: D. Krejčová 2008).
Avšak zcela jiná situace vznikne vzniklo-li podezření ze spáchání tr. činu domácího násilí. Také v těchto případech aniž byla provedena příslušná odborná zkoumání, vyslovují se soudy o potřebnosti rodinné mediace. Doporučuje se a někdy se nařizuje soudem na základě návrhu soudního znalce a sociálního pracovníka nařizuje mediace. I v takových případech, kdy došlo mezi partnery k jednostrannému násilí a kdy vzniklo podezření z páchání tr. činu DN. Taková chybná doporučení vydávají běžně nejen sociální odbory, ale i soudní znalci a tím oběti poškozují (srov.: D. Krejčová 2008).
Odborníci správně poukazují na to, že většinou pracují pouze s oběťmi. V takových případech se nabízí psychologická pomoc realizovaná většinou pomocí racionální psychoterapie (srov.: D. Krejčová 2008).
Literatura
Krejčová, Drahomíra: Domácí násilí řeší i manželská a rodinná poradna. Brněnský Metropolitan 3, 2008,. červen, s. 6.
k syndromu podle Gardnera:
- rodič s dítětem nekomunikoval
- dítě bylo svědkem patologického chování druhého rodiče
- vzniklo nebezpečí, že dítě bude vystaveno patologickému výchovnému prostředí
- druhý rodič není schopen finančně dítě zajistit
- rodič se nepodílel na výchově dítěte
- dítě nemělo v rodiči vzor pracovitosti
- rodič nezajišťoval dítěti klidné prostředí
- dítě nemá v rodiči vzor v hlavních faktorech výchovy
- dítě je svědkem majetnických projevů rodiče
- dítě nevidí v rodiči autoritu
- druhý rodič je moc přísný,
- dítě souhlasí se vším, co první rodič říká
- dítě nezná vděk k druhému rodiči
- dítě reprodukuje vše o záporech druhého rodiče
- dítě získá závislost na jednom rodiči
Použil otec o matce nějaké hanlivé slovo, nadávku ?
¨matka si našla v práci milence ,
SMS na seznamování přes televizní kanál O na mobil Michala
Je možné, že záporný postoj k matce vznikl milenci matky Jak Michal nesl to, že měla matka milence ?
Předložená fakta nesvědčí o přítomnosti syndromu zavrženého (odcizeného) rodiče u nezletilého Michala Šulceho.
Žádost, když chtěl navštívit týrané dítě, umístěné v domově, někdo z rodičů nebo z prarodičů,případně osoba, která se mohla podílet na týrání, řešilo nejen MPSV a vedoucí azylového domu, ale i OMBUDSMAN a další instituce. Kritikové měli za to, že je k tomu příslušný pouze soud. Není to podle nich právo ani psychologů ani psychiatrů ani vedení azylového domu. Poté byl vydán závazný pokyn ministerstva, že jedině správný postup je ten, kdy ředitel zařízení může rozhodnout okamžitě, ale že je povinen ihned podat návrh na předběžné rozhodnutí, které vydává soud. Důvodem byla nutnost zajistit objektivitu a profesionalitu (srov.: duch 2008).
Literatura
duch: Kdo smí zakázat přístup k dětem ? Úřady se dohodly. MFD 19, 2008, č. 166, s. C 3, 17,7.08.