Jdi na obsah Jdi na menu
 


Pochybnosti o syndromu zavrženého rodiče

18. 5. 2012

 Pochybnosti o syndromu zavrženého rodiče

Jiří Sedlák

Předneseno na konferenci ve Vysokých Tatrách, 2008, pořadatel Slovenská akadémia vied

Pracovníci poraden vyslechnou od  oběti popis činů násilníka. Od oběti se dozví, že byla fyzicky napadána, že jí agresor nadával, vyhrožoval, snižoval její důstojnost apod.Ty příběhy však registrují jen zběžně, převážně jen administrativním způsobem, popisně, nezaznamenávají podrobnosti, neregistrují  vyslechnuté příběhy formou kazuistik. Posláním poradny je pouze násilí  zastavit a ochránit oběti. To  je pro poradnu dostačující (srov.: D. Krejčová 2008).

Jenom v některých poradnách  kromě vyslechnutí oběti, psychické pomoci při respektování psychického stavu oběti a provedení hrubé diagnostiky vztahu,  individuálního přístupu, odborníci  nabízejí oběti i její terapii, podporu sebevědomí, odkaz na sociálněprávní poradenství,odkaz  na další pomocné organizace státního i nestátního charakteru (srov.: D.Krejčová 2008).

Přítomní odborníci oběť nejdříve vyslechnou, potom ji uklidní a odkáží na další odborníky (srov.: D. Krejčová 2008).

V poradně nemají čas na to, aby oběť DN  podrobně poučili o jejích právech.  Oběť většinou není schopna sama bez pomoci napsat podrobnou zprávu o  zažitých činech násilníka,  o svých pocitech, o prožívání násilí. Nepopíše  příznaky, které u ní vznikly a odborníci je ve svých záznamech nezachytí  (srov.: D. Krejčová  2008).

V případech, kdy je možné usměrnit chování agresora, se doporučuje provádět poradenství obou rodičů, a to s cílem, aby oba změnili své postoje, aby byli oba ochotni je změnit, oba učit  klidnější komunikaci. Toho je možno dosáhnout použitím celé řady metodicky vedených kroků. Oběť je vedena k tomu, aby si ujasnila, zdali je partner schopen trvale změnit svoje chování a pokud ne, doporučí se ukončit soužití (srov.: D. Krejčová 2008).

Avšak zcela jiná situace vznikne vzniklo-li podezření ze spáchání tr. činu domácího násilí. Také v těchto případech aniž byla  provedena příslušná odborná zkoumání, vyslovují se soudy o potřebnosti rodinné mediace. Doporučuje se a někdy se nařizuje soudem na základě návrhu soudního znalce a sociálního pracovníka nařizuje mediace. I v takových případech, kdy došlo mezi partnery k jednostrannému násilí a kdy vzniklo podezření z páchání tr. činu DN. Taková chybná doporučení vydávají běžně nejen sociální odbory, ale  i soudní znalci a tím oběti poškozují (srov.: D. Krejčová 2008).

Odborníci správně poukazují na to, že většinou pracují pouze s oběťmi. V takových případech se nabízí psychologická pomoc realizovaná většinou pomocí racionální psychoterapie (srov.: D. Krejčová 2008).

Literatura

Krejčová, Drahomíra: Domácí násilí řeší i manželská a rodinná poradna. Brněnský Metropolitan 3, 2008,. červen, s. 6.

k syndromu podle Gardnera:

-  rodič s dítětem nekomunikoval

- dítě bylo svědkem patologického chování druhého rodiče

- vzniklo nebezpečí, že dítě bude  vystaveno  patologickému  výchovnému prostředí

- druhý rodič není schopen finančně dítě zajistit

- rodič se nepodílel na výchově dítěte

- dítě nemělo v rodiči vzor pracovitosti

- rodič nezajišťoval dítěti klidné prostředí

- dítě nemá v rodiči vzor v hlavních faktorech výchovy

- dítě je svědkem majetnických projevů rodiče

- dítě nevidí v rodiči autoritu

- druhý rodič je moc přísný,

- dítě souhlasí se vším, co první rodič říká

- dítě nezná vděk k druhému rodiči

- dítě reprodukuje vše o záporech druhého rodiče

- dítě získá závislost na jednom rodiči

Použil otec o matce nějaké hanlivé slovo, nadávku ?

¨matka si našla v práci milence ,

SMS na seznamování přes televizní kanál O  na mobil Michala

Je možné, že  záporný postoj k matce vznikl milenci matky Jak Michal nesl to, že měla matka milence ?

Předložená fakta nesvědčí o přítomnosti syndromu zavrženého (odcizeného) rodiče u  nezletilého  Michala Šulceho.

Žádost, když chtěl   navštívit týrané dítě, umístěné v domově, někdo z rodičů nebo z prarodičů,případně osoba, která se mohla podílet na  týrání, řešilo nejen MPSV a vedoucí azylového  domu, ale i OMBUDSMAN a další instituce. Kritikové měli za to, že je k tomu příslušný pouze  soud. Není to podle nich právo ani psychologů ani psychiatrů ani vedení azylového domu. Poté byl vydán závazný pokyn ministerstva, že jedině správný postup je ten, kdy ředitel zařízení může rozhodnout okamžitě, ale že je povinen ihned podat návrh na předběžné rozhodnutí, které vydává soud. Důvodem byla nutnost zajistit objektivitu a profesionalitu (srov.: duch 2008).

Literatura

duch: Kdo smí zakázat přístup k dětem ? Úřady se dohodly. MFD 19, 2008, č. 166, s. C 3, 17,7.08.

 

Komentáře

Přidat komentář

Přehled komentářů

Zatím nebyl vložen žádný komentář