Pachatelé domácího násilí trestní právo
PACHATELÉ DOMÁCÍHO NÁSILÍ A TRESTNÍ PRÁVO
PAŇAKOVÁ Zdenka, Psychologická poradna Brno, zpanakova@seznam.cz
Abstrakt
Domácí násilí je jedním z nejčastějších násilných jednání, které je však jen málokdy odhaleno a také postiženo. Trestněprávní dopady, tj. trestní postih je nyní již dostatečně zajištěn trestním zákoníkem. Součástí konfliktů doprovázející domácí násilí mohou být i jiné delikty, zejména nebezpečné vyhrožování, ublížení na zdraví, vydírání, zbavení či omezování osobní svobody, krádež, neoprávněné užívání cizí věci, zpronevěra a další. Příspěvek vychází z naší soudní a poradenské praxe.
Klíčová slova: domácí násilí, trestněprávní dopady, trestní zákoník
Úvod
Z hlediska tématu lze uvést, že domácí násilí nelze omezovat jen na tradiční definici domácího násilí. Pojem domácí násilí je nutné posuzovat šířeji. Nejedná se jen o fyzické násilí a psychické týrání ale také o porušování práv a svobod jednotlivce –oběti. Jde o každý čin kdy oběť dělá to co chce útočník, tedy dělá něco co sama nechce dělat anebo o případ kdy jí útočník brání dělat něco co sama dělat chce a přitom v ní vyvolává strach. Prostřednictvím moci, kterou tento strach poskytuje, určuje pachatel chování oběti, které má takto pod kontrolou.
U případů domácího násilí se zpravidla jedná o velmi latentní jednání ze strany násilné osoby a z tohoto důvodu nemá ani Policie ČR údaje o všech případech, které se staly na území ČR tedy od doby, kdy se domácí násilí stalo trestným činem. Resp. od 1. 6. 2004 kdy byl do tehdy platného trestního zákona č. 140/1964 Sb. vložen § 215a, nový trestný čin „Týrání osoby žijící ve společně obývaném bytě nebo domě“. Trestní postih byl tedy v minulosti (zákon č. 140/1964 Sb. – Trestní zákon) a i nyní po vydání nového trestního zákoníku č. 40/2009 Sb. účinného od 1.ledna 2010 právem dostatečně zajištěn. V novém trestním zákoníku jde o § 199 „Týrání osoby žijící ve společném obydlí“ v § 198 „ Týrání svěřené osoby“ a § 354 „Nebezpečné pronásledování „ – Stalking. Problémem je odhalení trestné činnosti související s domácím násilím v případech jeho pokračování. Pokud se týká této navazující trestné činnosti domácích agresorů ani v policejních statistikách není rozlišeno zda byly či nebyly spáchány v souvislosti s domácím násilím. Postup policie je dán metodickými pokyny Policejního prezídia ČR (Metodický pokyn… 2004).
Specifika chování pachatelů domácího násilí
V chování agresorů se často projevuje „ dvojí tváří“. Navenek často vystupují jako „slušní lidé“, jsou plni laskavosti, dobroty a takto předem získávají okolí „na svoji stranu“, ale v domácím prostředí u domácího agresora převládá typ autokratického a dominantního stylu jednání, kterým vnucují své oběti své názory na řešení čehokoliv, a to i s pomocí násilí, ponižování a zesměšňování oběti. Roztáčí nekonečný koloběh násilí, nekonečné řetězce násilných činů, které bohužel nekončí ani po odchodu oběti ze společného domova, případně rozchodem nebo rozvodem manželství. Žijí a chovají se podle vlastních tvrdých pravidel, ovládá je pocit nadvlády, moci a bohužel i beztrestnosti. Následky takového jednání je nezajímají. Odreagovávají si své flustrace. Svou oběť často skandalizují případně psychiatrizují, ovlivňují sociální pracovníky, soudy. Svoje představy promítají do skutečnosti a věří jim. Nadřazují právo vlastní osoby nad právo své oběti. Vnucují svou vůli oběti silou. Činy pachatelů domácího násilí bývají často zesíleny vlivem alkoholu, takže v těchto případech nemá násilník už žádné zábrany. Často se také staví do role oběti, které bylo ublíženo a pokud je odsouzen, často tvrdí, že se jednalo o komplot a byl nespravedlivě odsouzen. V námi sledovaném případě pachatel domácího násilí po útěku oběti ze společné domácnosti, svou oběť znovu napadl v místě jejího nového bydliště – útočiště u její matky a způsobil jí zranění hlavy se 7 denní hospitalizací. Již v době, kdy tuto oběť odvážela policie na ošetření, podával trestní oznámení, tvrdil, že byl obětí napaden s tím, že zranění, která jí způsobil si způsobila sama „aby to na něj shodila“ a naopak obviňoval oběť z útoku na svoji osobu. Přivedl svědky, příslušníky své rodiny, kteří jej doprovázeli. V tomto případě po odchodu oběti následovala celá řada útoků fyzických, psychických a ekonomických po dobu několika let s následnými přestupkovými řízeními, řadou trestních řízení a občanskoprávních řízení. Napadání osoby oběti, jejího majetku, osob přátel oběti a osob jejich rodinných příslušníků není vyřešeno od roku 2005dodnes. Mimo jiné vyčítal oběti, že od něj odešla bez jeho dovolení a že tak svým odchodem rozvrátila manželství, které mu vyhovovalo.
Aktivity pachatelů domácího násilí bývají rozličné. Konkrétní činy pachatelů dopadají do oblasti fyzické, kde jsou snadno rozpoznatelné, ale současně se také promítají do oblasti psychické, kde již snadno rozpoznatelné nejsou. Lucie Mádrová popsala 58 dalších násilných činů domácích agresorů Výsledky byly prezentovány na mezinárodní konferenci v Prešově. Šlo o výsledky výzkumu, který před šesti lety prezentovala ve své diplomové práci L. Mádrová (2005). Šlo konkrétně o výzkum výskytu násilných činů domácích agresorů. Autorka se zaměřila jednak na výskyt násilných činů v partnerských vztazích, jednak na zážitkovou stránku u obětí domácího násilí. Výzkum prováděla formou individuálních řízených rozhovorů. Pokusila se také o klasifikaci násilností podle intenzity výskytu z hlediska prožívání obětí. (Mádrová 2005).
Trestně právní dopady
K odhalování domácího násilí přispívá zákon č. 135/2007 Sb., kterým byly současně posílen pravomoci policie a soudu. Ustanovení § 199 trestního zákoníku „ chrání“ oběť však pouze pokud se jedná „ o společné ´obydlí v případech, že domácí násilí pokračuje i po odchodu oběti ze společného obydlí, o domácí násilí se podle striktního výkladu znění § 199 trestního zákoníku, již nejedná. Pokud pachatel svým jednáním způsobí oběti další zdravotní újmu (tělesnou i duševní), může jeho jednání být posouzeno jako trestný čin podle § 145 TZ „Těžké ublížení na zdraví“ nebo podle § 146 TZ „ Ublížení na zdraví“. Jestliže by však pachateli byl prokázán úmysl svou oběť usmrtit, jednalo by se o trestný čin „ Vraždy“ podle § 140 TZ nebo o pokus tohoto trestného činu. Pokračování domácího násilí v případech kdy oběť se již nenachází ve společném obydlí s agresorem, by mohlo být také posouzeno jako trestný čin „Vydírání“ podle § 178 TZ, „Omezování osobní svobody“ nebo „ Zbavení osobní svobody“ podle §
Trestní není jen domácí násilí či pokračování v útocích, ale také porušení opatření policie či předběžného opatření soudu, kterým bylo agresorovi zakázáno zdržovat se ve společném obydlí a přibližovat se k oběti. Pokud agresor tento zákaz poruší, dopouští se trestného činu „Maření výkonu úředního rozhodnutí a vykázání podle § 337, odst. 2 TZ. Celkový přehled o počtu vykázání za jednotlivé roky lze najít na internetových stránkách Bílého kruhu bezpečí, o.s. (www.domacinasili.cz)
Dalšími trestnými činy, kterých se dopouštějí pachatelé domácího násilí mohou být „Pomluva“, „Útisk“, „Krádež“, Neoprávněný zásah do práva domu či bytu „, Účast na sebevraždě“, Poškození cizích práv“, Únos dítěte“, Poškozování cizí věci „ případně další.
Národní akční plán prevence domácího násilí na léta 2011-2014
Dne 13.4.2011 vláda schválila Národní akční plán prevence domácího násilí na léta 2011-2014.Na zpracování tohoto materiálu se podílely členky a členové Výboru pro prevenci domácího násilí a další expertky a experti. Spolupředkladatelkou byla zmocněnkyně vlády pro lidská práva Monika Šimůnková
Národní akční plán prevence domácího násilí vznikl na základě podnětu Výboru pro prevenci domácího násilí a doporučení Rady vlády pro rovné příležitosti žen a mužů. Tento materiál reaguje na aktuální situaci v České republice kdy se domácí násilí stalo závažným a značně rozšířeným společenským problémem.
Podle expertní skupiny Aliance proti domácímu násilí, musí být proto, aby se jednalo o domácí násilí splněny znaky Opakování a dlouhodobost, Eskalace, Rozdělení rolí a Neveřejnost.
Plán navrhuje hlavní cíle a příslušná opatření jak v oblasti prevence, tak i v oblasti represe. Na jeho přípravě se podílela celá řada odborníků nejen ze státní správy, ale i justice, akademické sféry a neziskových organizací. Materiál obsahuje tyto oblasti: Podpora osob ohrožených domácím násilím, Děti ohrožené domácím násilím, Práce s násilnými osobami, Vzdělávání a interdisciplinární spolupráce, Společnost a domácí násilí, Analýzy a studie, Legislativa.
Literatura
METODICKY POKYN ředitele úřadu služby kriminální policie a vyšetřování Policejního prezidia České republiky , 10. Září 2004, Číslo 2.
MÁDEROVÁ, Lucie. 2005. Projevy domácího násilí. Brno: Obchodní akademie a Vyšší odborná škola sociální. Diplomová práce.
SEDLÁK, J. 2003. Zátěže a stresy při domácím násilí. In Psychologické dny 2002. “Kořeny a vykoženění”. Sborník. Olomouc : Psychologický ústav AVČR v spolupráci s Českomoravskou psychologickou společností a Katedrou psychologie Filozofické fakulty UP v Olomouci, s. 102 - 108.
TRESTNÍ ZÁKON č. 140/1964 Sb.
TRESTNÍ ZÁKONÍK č.40/2009 Sb.
NÁRODNÍ AKČNÍ PLÁN PREVENCE DOMÁCÍHO NÁSILÍ NA LÉTA 2011-2014
Komentáře
Přehled komentářů
https://kloviagrli.com/ - female viagra reviews https://vigedon.com/ - viagra strain https://llecialisjaw.com/ - how many years can you take cialis? https://jwcialislrt.com/ - cialis logo https://jecialisbn.com/ - canada drug cialis
cialis 5 mg olgsanvoegfdToorpBtjshiber
(GrvreOmy, 29. 3. 2021 17:09)