Jdi na obsah Jdi na menu
 


Krizové sociální podnikání a dovednosti manažera I.

22. 6. 2012

Krizové sociální podnikání a dovednosti manažera

 

Rašínova vysoká škola s.r.o.

Řízení sociálních služeb

 

Vypracovala: Lenka Burešová

Druhý ročník - denní studium

 

Čestné prohlášení:

Prohlašuji, že předložený ročníkový projekt je původní a vypracovala jsem jej samostatně. 

Prohlašuji, že jsem použila prameny uvedené v bibliografii a že jsem neporušila autorská práva.

 

1 Úvod

V českém podnikatelském prostředí se v poslední době stále častěji setkáváme s pojmem sociální podnikání. Není nám ale zcela jasné, co si pod tímto specificky a dosud málo popsaným způsobem podnikání máme představit. V této bakalářské práci se snažím najít odpovědi na klíčové ukazatele sociálního podnikání. Sociální podnikání je nově vznikající fenomén, který ale není dosud formálně ani legislativně vymezen. Sociální podnikání je modelem sociální ekonomiky, která představuje alternativní možnost řešení problémů, které vznikly v důsledku ekonomických, politických, environmentálních nebo sociálních změn. Sociální podnikání se tak stává nejen segmentem v poskytování služeb, jak jej uvádí zákon o sociálních službách, ale a stává se tak trendem ve zkvalitňování hospodářského, společenského a kulturního života rizikových skupin obyvatel. Hlavním cílem není dosažený zisku. Sociální podnikání si klade za cíl vytvořit pracovní příležitosti lidem, kteří se z různých důvodů ocitli na kraji proudu společnosti, a pomáhá jim začlenit se do postavení aktivních osob rozhodujícím o svém vlastním osudu ať již kolektivně nebo individuálně. Pro možnost realizace sociálních cílů slouží zakládání sociálních podniků.

Sociální podniky v České republice jsou vytvářeny na základě zkušeností ze zemí Evropské unie, neboť právě tam už má sociální ekonomika vytvořenou dlouholetou tradici, kdežto u nás je teprve v začátcích. Důvodem mohou být množství překážek, se kterými se musí sociální podnik potýkat. Podle autorky Syrovátkové jsou jedny z těchto překážek nedostatečné institucionální zviditelnění, problematický výklad jednotlivých pojmů, nebo obtíže spojené s interpretací konceptu sociální ekonomiky a sociálního podniku v našem reálném prostředí. 1

Hlavním podnětem ke zpracování bakalářské práce mne vedl zájem získat přehled o možnostech sociálního podnikání v naší zemi, ale i samotné zkušenosti a dovednosti manažera sociálně odpovědných podniků k výkonu takového druhu činnosti, který si klade za cíl pomáhat takovým způsobem, jenž v jeho důsledku nevyžaduje účast státu na pomoci potřebným. 

Vzhledem k nedostatečně rozvinuté veřejné debatě na téma sociální podnikání nebyl výběr zdrojů jednoduchý. Zdroje jsem tedy vybírala z literatury evropského významu (Defourny), české literatury (Dohnalová, Hunčová, Syrovátková), výzkumných prací uvedené ze zdrojů webových stránek a v dokumentech relevantních projektů.

Tato práce by měla být přínosem takových podnětů k zamyšlení, které mohou otevřít širší diskuzi o možnostech a limitech sociálního podnikání u nás a popis faktorů charakterizující jeho podobu v současném českém prostředí. V návaznosti na teoretické uchycení charakteristiky sociálního podnikání, které jsou u tak nové a málo popsané formy podnikání třeba, bylo mým cílem rozšířit obzor o sociálně psychologickém pojetí manažera a jeho kompetentních dovednostech, které jsou sice v literatuře zpracovány, ale mnohdy chybně, což potvrzuji ve své empirické částí metodou řízeného rozhovoru se zástupci vybrané organizace. 

 

1. Sociální podnikání jako součást sociální ekonomiky:

V následující kapitole se věnuji zastřešujícím pojmem sociální ekonomika a mým základním cílem je popis její problematiky, socioekonomického konceptu a vysvětlit tak, co si pod pojmem sociální ekonomika představit. Dále se věnuji sociálními cíli a fenomén sociální ekonomiky zasazuji též do kontextu historického.

Sociální ekonomika navazuje na původní cíle sociálních podniků z 19. století, a to: zajistit právo na zaměstnání, zpřístupnit dělníkům více spotřebního zboží a uplatnit principy solidarity, především mezi výrobci a spotřebiteli, které by zmírnily negativní dopady trhu. Dnes jsou sociální ekonomice připisovány i jiné funkce včetně řešení problémů sociálního státu nebo zmírňování důsledků současné ekonomické krize. 2  

Mezi lidmi a mezi oblastmi jimi obývanými vznikají od samého počátku jejich existence sociální nerovnosti. 3Ty se nepodařilo v průběhu dějiny vyloučit a v současné době vyloučit a v současné době se s nimi setkáváme i v existující tržní ekonomice, založené na svobodném podnikání a za účelem dosažení zisku. Těmto sociálním nerovnostem jsou vystaveni zejména nezaměstnaní, noví absolventi škol bez předchozí praxe, lidé s nedostatečným vzděláním, lidé předdůchodového věku, lidé bez vyhovujícího bydlení. Dále to mohou být lidé, kteří se ocitli na prahu společnosti a ztratily přiměřené životní zázemí, zejména bydlení a zaměstnání, a tím i finanční příjmy. Specifickou skupinu pak tvoří lidé zdravotně hendikepovaní, bezdomovci, lidé po výkonu trestu, z psychiatrických léčeben, etnické menšiny, uprchlíci a imigranti zejména bez odborných jazykových znalostí. Tento problém je natolik závažný, že se jej snaží řešit i Evropská unie opatřením základního cíle, a to dosažením maximální zaměstnanosti. Zaměřuje svoje aktivity zejména na poskytování placených i neplacených služeb, na opětovné zapojování znevýhodněných obyvatel do pracovního procesu a na vytváření rovných podmínek na pracovišti. Evropská unie uplatňuje princip solidarity a vyrovnání rozdílů jak mezi různými skupinami obývat, tak i mezi regiony. Sociální ekonomika si neklade za cíl zamezovat vyčleňování některých osob z okruhu běžné společnosti, ale naopak pomáhá k jejich začleňování do společnosti.

Potřebu řešit sociální problémy upozornila více až Maastrichtská dohoda platná od listopadu 1993, kdy orgány Unie dostaly úkol aktivně podporovat dosažení ekonomické a sociální soudružnosti v jednotlivých členských zemích. Dalším mezníkem bylo přijetí Amsterdamské dohody platné od dubna 1999, která v článku 136 stanovila jako cíle společné sociální politiky: vytvořit aktivní politiku zaměstnanosti, zlepšit pracovní podmínky zaměstnanců, zajistit řádnou sociální ochranu, sociální dialog mezi vedením podniku a zaměstnanci, rozvoj lidských zdrojů s ohledem na trvalou zaměstnanost. 4

 

1.1 Vymezení pojmu sociální ekonomika a její základní cíle:

Pojem sociální nemusí znamenat jen slabý nebo vyloučený, ale jeho význam je mnohem širší a to zejména v sociální ekonomice (Syrovátková 2010). Sociální ekonomika nemá zatím v české ekonomice jednoznačné vymezení, ale rozvoj sociální ekonomiky vychází již s vývojem sociálního státu a sociální politik. Sociální ekonomiku není lehké definovat díky problematice různých typů právních forem, kterými se může sociální ekonomika realizovat. Definici pojmu sociální ekonomika uvádí autor od autora odlišným způsobem.

 

1.2 Koncept sociální ekonomiky

Koncept sociální ekonomiky vychází z premisy, že stát již nemůže v plné míře sociální potřeby obyvatelstva uspokojovat, ani finančně podporovat. Rozvoj sociální ekonomiky tak představuje racionální a potenciálně udržitelné řešení některých problematických témat, jimiž čelí země západní Evropy na prahu 21. století. V oblasti sociální ekonomiky se staví do popředí vlastní činnost sociálních podniků, a podpůrné působení různých organizací, především neziskových, ale i celkový aktivní přístup státu k řešení sociálních problémů ve společnosti. Vzato do důsledků ani komerční způsob uspokojování potřeb společnosti neumožňuje zajistit dostatečnou nabídku a dostupnost služeb v jistých oborech. Potřeba existence a rozvoje sociální ekonomiky přímo reaguje na situaci v oblasti poskytování sociálních služeb na místní úrovni. Neposledním aspektem sociální ekonomiky je šetrné využití lidských, materiálních a finančních zdrojů.

„Sociální ekonomika je soustava opatření směřujících ke zmírňování sociálních rozdílů mezi jednotlivci i celými skupinami lidí a mezi regiony, v nichž lidí žijí a působí. Reaguje na nerovnosti, které mezi lidmi a mezi regiony vytváří tržní ekonomika, založená na svobodném podnikání za účelem dosažení zisku.“ 5 Jde o aktivity podporující zaměstnanost, sociální začleňování, demokratickou spoluúčast a místních komunity. 6

V úvodu kapitoly jsem již uvedla, že pojem sociální ekonomika je v České republice nemá jednoznačně stanovenou definici nebo vymezení. Studií literárních zdrojů jsem narazila na mnoho pojmů, které jsou si byť podobné ve svém názvu, ale jejich vymezení se od sebe liší. Tento jev potvrdil Bruno Roelants na první evropské konferenci o sociální ekonomice slovy: „Nikdo neví, co to znamená, ale všichni vědí, že to existuje.“[ocasek1]

Avšak nejčastěji používanou definicí sociální ekonomiky je podle Evropské sítě výzkumných pracovišť pro sociální ekonomiku (EMES) popisována jako: „Pojem sociální ekonomika sdružuje podniky družstevního charakteru, vzájemného prospěchu a pojišťování společností, nadace a další typy neziskových organizací, které sdílejí některé principy, které se spojují se „třetím sektorem“ moderních ekonomik. Organizace sociální ekonomiky se liší od soukromého sektoru tím, že jejich primárním cílem je sloužit potřebám svých členů nebo širšímu veřejnému zájmu namísto maximalizování a rozdělování zisku mezi členy nebo podílníky. Také se jasně odlišují od veřejného sektoru, přesto, že mohou dostávat veřejné dotace pro naplnění své mise.“7

 

1.2.1 Základní cíle sociální ekonomiky

Ačkoliv pojem sociální ekonomika není jasně uchopitelný a nemá legislativní rámec, řídí se ale však těmito následujícími cíly, z kterých vychází, a které ji zároveň nejvíce charakterizují:

1. Navázat kontakt s osobami, které se dostaly jakýmkoliv způsobem na okraj společnosti běžnou ekonomiku, a zapojit je do smysluplné aktivity, umožnit příležitost dosáhnout vlastního příjmu, a zlepšit schopnosti pro integraci a tím jim pomoci vytvořit motivaci pro lepší plnohodnotný život.

2. Snížit, nebo zcela odstranit u těchto lidí závislost na státu, tedy na sociálních a jiných dávkách, a tím zvýšit jejich participaci do společnosti zejména platbou daně z příjmu a příspěvku na zdravotní a sociální zabezpečení. Tohoto cíle by bylo možno dosáhnout zejména vytvářením nových pracovních míst, zvyšováním kvalifikace a tím snížit nezaměstnanost. (malá zelená brožurka str. 7)

 

1   Syrovátková 2010 

2   ISBN 978-80-7416-052-3

3   80-903519-1-3

4   Malá zelená brozurka

5   Sociální ekonomika v Evropské unii a její aplikace na podmínky České republiky, Praha 2004, ISBN 80-903519-1-3, str.6 (Občasnké sdružení zdravotně postižených ORFEUS)

6   Dohnalová, M. Potůček, M. Podpora sociální ekonomice Strategická inovace (online)

7   978-80-7372-683-6

 

 

Komentáře

Přidat komentář

Přehled komentářů

Zatím nebyl vložen žádný komentář