Domácí násilí

APLIKACE ÚMLUVY O PRÁVECH DÍTĚTE V ČR

SEDLÁK, Jiří  Psychologická poradna Brno,  jirisedlakdrsc@seznam.cz

Abstrakt:

Příspěvek přináší na základě zkušeností odborníků z poradenské praxe, formou kazuistik fakta o nedodržování Úmluvy o právech dítěte. Upozorňuje na nedostatky práce pracovníků, kteří se setkávají  s domácím násilím. Chyby se promítají do psychosociální oblasti ohrožených jedinců. Příčiny vidí v absenci  institucionálně nezávislého orgánu pro jednotné řízení, monitorování a kontrolu. 

Klíčová slova: Úmluva o právech dítěte, chyby a omyly praxe, absence řízení

Applications of Agrément on Child Rights in Czech Republic.

The paper states some facts on breach of Agreement on Child Rights based on experiences of experts from counselling praxis in a form of casuistic. It warns of imperfections  in work  of operators  who meet  domestic  violence. Such mistakes are  reflected in a psychosocial sphere  of endangered persons. Reasons  are seen  inn an absence of insitutionally independent body for unified supervisit, monitoring and kontrol

Key words: Mistakes and errors of praxis. Absence of supervisit.

Úvod

Za ochranu lidských práv, včetně specifických práv dětí je odpovědná vláda. Týká se to i sociálních práv, tj. práva na přiměřené vzdělávání, na pomoc v nouzi apod. U domácího násilí jde o velmi složitou problematiku, která je komplikovaná po právní skutkové i důkazní stránce, a také po stránce  sociální a sociálně psychologické Domácí násilí je v ČR často frekventovaný problém. Není však prioritou.  I když je povědomí o něm mezi občany rozšířené, nevnímá ho veřejnost v ČR jako problém číslo jedna. Varují před ním mezinárodní organizace.Denně o nich  referují masmédia. Zvláště  o případech, které značně vybočují ze společenských pravidel.. Existují také různé návrhy, jak řešit tento závažný společenský problém.

Doporučení Evropského parlamentu a Rady Evropy

Evropský parlament (EP) schválil návrh Výboru pro práva žen  a rovnost pohlaví EP, který uvádí řadu konkrétních doporučení. Z nich se ochrany dětí týká např. doporučení vytvořit komplexní právní nástroj pro boj proti DN, analyzovat dopady násilí,.odstranit diskriminaci žen  v řešení DN,  zaměřit se na prevenci DN,  zpřísnit trestní stíhání pachatelů DN,  zajistit analýzu důsledků DN, dbát na ochranu dětí, navrhnout další účinná opatření proti DN, konat speciální konference se zástupci politických orgánů, občanské společnosti, sociálních a institucionálních organizací,  akce apod. konat vzdělávací  a další.

Národní akční plán

Po opakované kritice EU a OSN byly zahájeny v ČR práce na zlepšení pomoci obětem domácího násilí. Byly předloženy vládě ČR před dvěma roky, ale tehdy nebyly schváleny. Práce pokračovaly další dva roky. Výsledky vláda ČR schválila dne 20.4.2011.  Spolupracovaly na nich ministerstva, univerzity, policie, státní orgány. Kolem dvaceti nestátních organizací dodalo podklady pro. Národní akční plán prevence domácího násilí na léta 2011-2014  (NAP). Tento plán je zaměřen na řešení obecných i specifických problémů domácího násilí. Ve druhé části se speciálně zabývá dětmi, které jsou ohroženy domácím násilím. Do této kategorie řadí  také děti,, které byly i pouze svědky domácího násilí. Mají být považovány za oběti psychicky týrané. Návrh je zaměřen na dostupnost kvalitních zařízení, pro kvalifikovanou pomoc dětem. Tato zařízení mají řešit specifické potřeby dětí. Plán se neodvolává přímo na Úmluvu o právech dítěte, ale na Národní strategii prevence násilí na dětech v ČR na období 2008 – 2009, dále na Národní strategii prevence násilí na dětech v ČR na období 2009 – 2010 a na  Doporučení Rady Evropy (20052) o ochraně žen před násilím. Poukazuje na  Centra pro osoby ohrožené domácím násilím, která mají hájit zájmy a potřeby nezletilých dětí, a to zvláště v případech, kdy by dítě zůstalo v péči násilného rodiče po dobu nepřítomnosti druhého rodiče. Tento případ se v NAP hodnotí jako kontraproduktivní zájmu dětí. Pokud v rodině docházelo k násilí, v NAP se navrhuje řešit a rozlišovat situaci zda styk s násilným rodičem omezit nebo vyloučit či doporučit asistovaný styk. K NAP se vyjádřila kriticky řada odborníků, kteří ho uvítali a vyjádřili své připomínky (srov. Rada Evropy  2008). k opatřením, která brzdí převádění návrhů do praxe (srov. Např.  L. Čírtková 2000, J. Dušičková 2011,  I. Levá 2011, J.Koukal 2011,  Sedlák 2008, 2009, 2010, P. Uhl 2011, A. Viktora 2011 aj.).

Zkušenosti z praxe

Zásada Úmluvy o právech dítěte, že každý orgán musí při svém rozhodování upřednostňovat nejlepší zájem dítěte, není promítnuta do žádného z českých zákonů Výbor pro práva dítěte v Ženevě zveřejnil výsledky o nečinnosti státních orgánů  ČR od roku 2003. V kriticky zaměření zprávě se uvádí, že se nedaří dlouhodobě uplatňovat dětská  práva. Od přijetí Úmluvy do českého právního řádu uplynuly dvě desítky roků. Řada ustanovení se nedostala do praxe a často ani do legislativy. Na systémové nedostatky Výbor často marně pravidelně poukazoval. Dílčí vylepšení se sice realizovala, avšak uplatňování dětských práv se dlouhodobě neuskutečňuje. V ČR málokdo ví, co Úmluva obsahuje. Zájem dítěte proto  není vždy na prvním místě při rozhodování o činnostech, které se dítěte bezprostředně týkají. Dochází k  základním nedostatkům. Např. veřejná správa rozhodování  nekoordinuje.  Stát nemá zpětnou vazbu. V konkrétním státním plánu chybí nezávislý orgán, který by měl naplňování koordinovat. Chybí dětský ombudsman. Chybí zákon o dětech a mládeži . V ústavní výchově je umístěn vysoký počet dětí. Do škol a tříd pro mentálně opožděné jsou zařazování neprávem romské děti a děti azylantů.  Stát přenáší jejich platbu na rodiče (srov.: M. Prokeš 2011).  U nás  (např. K. Janský 2010, M. Prokeš 2011 , J. Sedlák 2011, M. Vodičková 2011) upozornili také na skutečnost, že jsou znalosti o sociálně právní ochraně dětí nedostatečné , a to nejen u úředníků, ale také u profesionálních pracovníků na všech  úrovních.  Totéž platí o znalostech sociálních  pracovníků, psychologů, pedagogů a sociologů. Odborníci a instituce v ČR, kteří se zabývají pomocí obětem domácího násilí (srov.:K. Janský 2010, A, Viktora 2011, M. Macela 2011, Koordona 2010, Naše dítě, Persefona  J Sedlák 2010, R. Wallerová 2011, M-Lejsal 2011, J. Vávra 2011, R. Ptáček 2011, A. Viktora 2011, M. Vodičková 2011 aj.) navrhli řadu opatření, která nejsou obsažena v Národním akčním plánu ČR (2011). Je však jasné, že je nejde realizovat v krátké době, protože vyžadují mnoho opatření státních orgánů včetně finančního zajištění.  Především navrhují zavést pro děti před soudem institut advokáta ex offo. Při rozvodových stáních nebo i při odebrání dítěte z rodiny by tento advokát zastupoval dítě. Pracovník odboru sociálně-právní ochrany dětí (OSPOD), by měl funkci poradní. Měl by mít vysokoškolské vzdělání. Odborníci upozorňují na to, že ve většině případů  může dojít u sociálního pracovníka ke střetu zájmů, protože bude hájil např. svoji dřívější nečinnosti či nedokonalou práci s danou rodinou. V takových případech by určený advokát nesrovnalosti korigoval. Parlament by měl schválit zákon zákazu tělesných trestů. Většina rodičů, nerozlišuje hranici mezi výchovným pohlavkem nebo plácnutím do zad a mezi týráním. V první fázi by se měly vypracovat  manuály pro sociální pracovníky, psychology a psychiatry, které by obsahovaly základní informace, a to dokonaleji, než obsahují nynější manuály pro policisty a lékaře (srov: J. Sedlák 2010, 2011, K.Janský 2010 aj.).

Závěr

Národní akční plán vlády ČR lze jen uvítat. Na jeho realizaci a při jeho interpretaci se již v současné době  nejen jednotlivci, ale také instituce vyjadřují. Mnozí však  v rozporu  s výsledky praktických zkušeností, které jsou k dispozici ve sbornících a v příspěvcích  na mezinárodních konferencích, z dosavadních zkušeností nevycházejí. . Nelze navazovat na učebnicové informace o dané problematice, protože uvádějí aktuální výsledky výzkumů až se sedmiletým zpožděním, kdežto zprávy v odborném tisku informují podstatně dříve, takže je možno uplatňovat je v praxi bez zbytečně dlouhé  latence.

Literatura

ČÍRTKOVÁ, Ludmila: Psychologie obětí trestných činů. Psychologie pro třetí tisíciletí. Psycholologické dny 1998-2000.Praha, Testcenrum 2000, s. 443-446.

DOPORUČENÍ RADY EVROPY o ochraně žen před násilím. Štrasburk 2002, 2005

DUBNIČKOVÁ, Jana: Stát v naplňování práv dítěte selhává. HaNo 1.6.2011 http://zpravy. idnes.cz/holcicku-zavreli-do-lecebny- (M. Lejsal, M. Hrušáková a spol., Vávra, I. Levá)

JANSKÝ, Karel. Sociální pracovníci a domácí násilí. Sociálne procesy a osobnosť 2010 : Zborník z konferencie. Košice : Spoločenskovedný ústav SAV. Na CD.

KOUKAL, Josef: Rodiče musí rozdělit svůj život na předtím a potom. Právo 17.5.2011, s.

NÁRODNÍ STRATEGIE PREVENCE NÁSILÍ NA DĚTECH V ČR na období 2008 – 2009.

NÁRODNÍ STRATEGIE PREVENCCE NÁSILÍ NA DĚTECH V ČR na období 2009 – 2010. http://www.vlada. cz/assets/ppov/rlp/doku menty/strategie-prevence-nasili-na-detech/Narodni-akcni-plan-realizace-

NÁRODNÍ AKČNÍ PLÁN PREVENCE DOMÁCÍHO NÁSILÍ NA LÉTA 2011-2014. Vláda ČR 20.4.2011.

PROKEŠ,  Miroslav: Kde všude stát selhává. HaNo 4.8.2011, s. 5.

SEDLÁK, Jiří: Porušování Úmluvy o právech dítěte. Brno, RAVYS, Sb. 2010, s. 133-148.

SEDLÁK, Jiří a spol.: Psychologické problémy pomoci obětem domácího násilí. Sborník. Brno, nákl. vl., 2008.

SEDLÁK, Jiří: Řešení domácího násilí v Evropském parlamentu. In: Sociálne procesy a osobnosť 2010. 13. ročník medzinárodnej konferencie 20.-23.9.2010 Stará Lesná. Též CD.

USNESENÍ EVROPSKÉHO PARLAMENTU O ODSTRANĚNÍ NÁSILÍ PÁCHANÉHO  NA ŽENÁCH,  2009, Lucemburk, 26.11.

VIKTORA, Antonín: Miluj tátu, nebo tě zavřeme na psychiatrii. MFD 18.2.011.

UHL, Petr: Vláda dostala jen výchovný záhlavec. Právo 15.3.2011, s. 6.

ÚMLUVA O PRÁVECH DÍTĚTE, New York, Valné shromáždění OSN 1989. Sdělení Federálního ministerstva zahraničních věcí o přijetí Úmluvy o právech dítěte 1991.

VODIČKOVÁ, Marie: Sobečtí rodiče. Násilí na dětech. MFD 18.7.2011, s. A 10.

VIKTORA, Antonín: „Bič“ na sociální pracovnice? MFD 4.3.2011, s. A 5

VÝBOR PRO PRÁVA ŽEN A ROVNOST POHLAVÍ EP. Brusel 2009, 2010,2011.

WALLEROVÁ, Radka: Dítě v ústavu? MFD 24.1.2011, s. A 4.

www.domacinasili.estranky.cz             

www.koordona.cz

ZÁVĚREČNÁ ZPRÁVA O ČINNOSTI.  Pracovní skupina Rady Evropy pro boj proti      násilí na ženách, včetně domácího násilí (EG-TFV)…. Štrasburk 2008 .

Citace:

In: Bratská, Mária (Eds.): Cesty k modrosti. Wais to Wisdom. 29.Psychologické dni.. Medzinárodná konferencia venovaná životnému jubileu Prof. PhDr. Ericha Ruisela, DrSc., .International Conference 5.-6. september 2011, Bratislava, Slovenská psychologickáá spoločnosť při SAV a Českomoravská psychologická společnost. Zborník príspevkov, s. 434-437.

ISBN 978-80-8127-046-8, EAN 9788081270468.